KDOPAK JSEM ?

Jsem tvůrkyní džungloidních zahrad.

Navrhuji a také učím, jak si navrhnout a zrealizovat vysněnou přírodní zahradu plnou květin, jídla a zdraví s láskou k naší planetě.

Jsem tvůrkyně přírodních zahrad, snílkem hledajícím krásu ve všem kolem sebe, jsem architektem nejen svého života, ale také designérkou a návrhářkou interiérů. www.lacertadesign.cz

Když jsem objevila přírodní zahrady, pochopila jsem, že je to fyzický projev mého vnitřního světa ve všech souvislostech s návazností na okolní přírodu a celou planetu. Znáte ten pocit, kdy pro vás přestane existovat prostor a čas a vy se stanete součástí všeho kolem vás? Je to, jako když vám z prstů pokračují šlahouny, které se spojí s trávou, s listím stromů okolo a vaše vlasy se propletou s větrem a zplna nasávají slunce nebo déšť.

Vaše srdce se může rozskočit radostí a máte pocit, že se vám do něj vejde celý svět.

Od malinka jsem byla nejšťastnější venku. Louka, okraj lesa, skály byly můj bezpečný svět. Nejraději jsem byla u potoka. Nemohla jsem se vynadívat na dokonalost světa vody, stromů, rostlin, ptáků, všeho živého kolem sebe v dokonalosti a harmonii a chtěla jsem všemu rozumět. Cítila jsem, jak jsem neoddělitelnou součástí té nádhery a divočiny, a jak to chci chránit.

Jenže když odešli mí prarodiče a prateta, kteří zásobili mou rodinu vším domácím jako byly jablka, třešně, jahody, švestky, brambory, mrkev, petrželka, bylinky na nemoci, květiny do vázy, maliny na tu úžasnou malinovku, voňavá vajíčka, občas králíka na svíčkovou nebo výslužku ze zabijačky a mléko od sousedky, se můj svět změnil. Odešli a s nimi i můj chutný blahobyt. Většinu času jsem trávila ve městě a jako všichni kolem jsem začala nakupovat ovoce a zeleninu v obchodech.
Ale nevonělo mi to a ani nechutnalo.

Při navrhování a realizování zahrad jsem cítila, jak mě klienti tlačili do tůjí, kůry.

Nechtěli k domu žádné ovocné stromy a keře, protože by to museli zavářet a padá z toho listí. 

A já jsem si vždycky myslela, že si lidé staví rodinné domy proto, aby měli zahradu a tím příjemné bydlení. Že je za tím touha mít ten kousek přírody blízko kolem sebe. Mít možnost vnímat roční období, rýpat se v hlíně, dělat dříví, něco pěstovat nebo chovat zvířata.

Ale když jsem se rozhlédla kolem sebe, došlo mi, že o takovou zahradu stojí málokdo.

Mrkněte přes ploty zahrad kolem vás. Podél plotu vysázené konifery zasypané kůrou a anglický trávník. Zbytek je vydlážděný betonovou dlažbou. Hlavně, aby to bylo bezúdržbové. A pak lítají se sekačkou, s hadicemi, s postřiky, s hnojivy, s nůžkami a láteří, co jim ta zahrada zabere času a co to stojí peněz! A ten soused zase vrčí se sekačkou! Dokonce si z té pakárny umějí udělat hobby.

Naštěstí jsem potkala Jaroslava Svobodu, jeho kurzy a přenádhernou knížku EKOZAHRADY. Jupíí!! To je ono!! On existuje odborný název pro mé džungloidní zahrady!
Ekozahrady, přírodní zahrady, v širším slova smyslu permakulturní zahrady jsou zahrady plné barev, vůní, tvarů a vše prorostlé v nádhernou džungli, kde žádná rostlinka není plevelem, ale přínosem, protože je vše jedlé, léčivé či jinak nám, rostlinám a dalším obyvatelům zahrady užitečné.

Přístup s respektem k planetě na prvním místě!

Osm let tvořím svou vlastní zahradu, svůj malý ráj. Zahrada má rozlohu 1,1 ha, je ve svažitém terénu, 500 m.n.m., na samotě u lesa, bez elektrického proudu. Postupně vytěsňuji náletový les, seču dvoumetrovou trávu, sázím, seju, pracuji pouze s dešťovou vodou a zahrada mě odměňuje krásou a bohatou úrodou. Zahrada je zároveň ukázkovou zahradou pro vás, kteří chcete být obklopeni nádherou plnou dobrot, pro ty z vás, kteří se chcete inspirovat, jak tvořit zahradu jinak, s menší námahou a větším užitkem.

Především mi je však má zahrada velkou učitelkou a já stále nevycházím z údivu.

Díky své zahradě rostu jako žena, navracím se k původnímu propojení s planetou, naší Matkou a skrze zahradu se léčím, učím a jsem.

A protože tu radost a nadšení si nemohu nechat pro sebe, ráda se s vámi o své poznatky a um podělím. Mohu pro vás zpracovat návrh vaší zahrady, pomoct s její realizací nebo můžete přijít na některou z mých přednášek, víkendový seminář nebo si objednat e-book.

Mám moc ráda motto Masanobu Fukuoka:

„Co dnes ještě vymyslet, abych to nemusel dělat?“

A tak často bloumám, přemýšlím a sním.

Těším se na setkání

S láskou
Radka Votavová

NEZKROTNÁ ZAHRADNICE