Jsem Nezkrotná zahradnice
RADKA VOTAVOVÁ
Jsem tvůrkyní džungloidních nezkrotných zahrad, průvodkyní návrhy a realizací k vysněné přírodní zahradě plné květin, jídla a zdraví s láskou k naší planetě.
„Jsem snílkem hledajícím krásu ve všem kolem sebe, jsem architektem svého života.“
Znáte ten pocit, kdy pro vás přestane existovat prostor a čas a vy se stanete součástí všeho kolem vás? Je to, jako když vám z prstů pokračují šlahouny, které se spojí s trávou, s listím stromů okolo a vaše vlasy se propletou s větrem a zplna nasávají slunce nebo déšť.
„Vaše srdce se může rozskočit radostí a máte pocit, že se vám do něj vejde celý svět.“
„Od malinka jsem byla nejšťastnější venku.“
Louka, okraj lesa, skály byly můj bezpečný svět. Nejraději jsem byla u potoka. Nemohla jsem se vynadívat na dokonalost světa vody, stromů, rostlin, ptáků, všeho živého kolem sebe v dokonalosti a harmonii a chtěla jsem všemu rozumět. Cítila jsem, jak jsem neoddělitelnou součástí té nádhery a divočiny a jak to chci chránit.
Mí prarodiče a prateta zásobili mou rodinu vším domácím, jako byly jablka, třešně, jahody, švestky, brambory, mrkev, petrželka, bylinky na nemoci, květiny do vázy, maliny na tu úžasnou malinovku, voňavá vajíčka, občas králíka na svíčkovou nebo výslužku ze zabijačky a mléko od sousedky. To byl můj dětský svět. Ale už odešli a s nimi i můj chutný blahobyt. Můj svět se změnil. Většinu času jsem trávila ve městě a jako všichni kolem jsem začala nakupovat ovoce a zeleninu v obchodech.
„Ale nevonělo mi to a ani nechutnalo.“
„Při navrhování a realizování zahrad jsem cítila, jak mě klienti tlačili do tújí a kůry.“
Nechtěli k domu žádné ovocné stromy ani keře, protože by to museli zavářet. Chtěli instatní zahrady ze stálozelených konifer zasypané kůrou a kačírkem na černé fólii. Hlavně aby se o zahradu nemuseli starat a už vůbec něco sklízet a zavářet. A hlavně!! ...Ať z ničeho nepadá nějaké listí a další binec!
A já jsem si vždycky myslela, že si lidé staví rodinné domy proto, aby měli zahradu a s tím příjemné bydlení. Že je za tím touha mít ten kousek přírody blízko kolem sebe. Mít možnost vnímat roční období, rýpat se v hlíně, dělat dříví, pěstovat si dobroty nebo chovat zvířata.
„Ale když jsem se rozhlédla kolem sebe, došlo mi, že o takovou zahradu stojí málokdo.“
Mrkněte přes ploty zahrad kolem vás. Podél plotu vysázené konifery zasypané kůrou a anglický trávník. Zbytek je vydlážděný betonovou dlažbou. Hlavně, aby to bylo bezúdržbové. A pak lítají se sekačkou, s hadicemi, postřiky, hnojivy, nůžkami a láteří, co jim ta zahrada zabere času a co to stojí peněz! A ten soused zase vrčí se sekačkou! Dokonce si z toho umějí udělat hobby.
Naštěstí jsem potkala permakulturu a zjistila, že existuje odborný název pro mé džungloidně nezkrotné zahrady!
Ekozahrady, přírodní zahrady, v širším slova smyslu permakulturní zahrady jsou zahrady plné barev, vůní, tvarů a vše prorostlé v nádhernou džungli, kde žádná rostlinka není plevelem, ale přínosem, protože je vše buď jedlé, léčivé či jinak nám, rostlinám a dalším obyvatelům zahrady užitečné.
„Přístup s respektem k planetě na prvním místě.“
Dvanáct let tvořím svou vlastní zahradu, svůj malý ráj. Zahrada má rozlohu 1,1 ha, je ve svažitém terénu, 500 m. n. m., na samotě u lesa, bez vodovodu, se solární energií. Postupně vytěsňuji náletový les, seču skoro dvoumetrovou trávu, sázím, seju, pracuji pouze s dešťovou vodou a zahrada mě odměňuje krásou a bohatou úrodou. Zahrada je kniha. Moudrá a trpělivá, mým posvátným chrámem. Zároveň je ukázkovou zahradou pro mé studenty, kteří tvoří své vlastní jedlé ráje, kteří se zde inspirují, jak tvořit zahradu jinak, s menší námahou, větším užitkem a hlavně - s vlastním otiskem.
„Především mi je však má zahrada velkou učitelkou a já stále nevycházím z údivu.“
„Díky své zahradě rostu jako žena, navracím se k původnímu propojení s planetou, naší Matkou a skrze zahradu se léčím, učím se a jsem.“
A protože tu radost a nadšení si nemohu nechat pro sebe, ráda se s vámi o své poznatky a um podělím. Navrhněte si také svou zahradu plnou života, jídla a zdraví. Vytvořte si soběstačný ráj na zemi. Spojte krásu s užitkem a navrhněte si místo, o kterém jste vždy snili. Přidejte se na online kurz Design džungloidní zahrady nebo si zajednejte termín online konzultace.
Mám moc ráda motto Masanobu Fukuoka:
„Co dnes ještě vymyslet, abych to nemusel dělat?“
A tak často bloumám, přemýšlím a sním.
Těším se na setkání.
S láskou
