Prosinec v jedlé zahradě – tipy, triky a úkoly, abyste si mohli v zimě hodit nohy na stůl

Ta zima si chodí každý rok, jak chce. Pamatuji si podzim, kdy jsem jeden týden chodila v opalovačkách po zahradě a druhý týden jsem už tahala svetr a bundu, a do krabice je schovala zase až na jaře.

Každý rok to je jinak. Někdy nás zastihne sníh a mráz zcela nepřipravené. My si z toho kolikrát děláme hlavu a někdy to vnímáme jako katastrofu, ale příroda to tak nemá. Všechno má svůj čas a vše je dobře tak, jak to přichází. Příští rok to zase bude trošku jinak, ale s novým rokem pro nás určitě přijde nová příležitost to udělat lépe.

Nezahradničím podle tabulek, ale intuitivně a hlavně tak, abych se nedřela

Tabulky, které se tak často na internetu a v knihách objevují, nám slibují, že zaručeně letos tu zahradu zvládneme. Víme podle nich, kdy, co a kam máme vysít, snažíme se využít každou volnou plochu pro pěstování jídla a přečteme si, kdy přesně bude hotovo. 😊 Já se přiznám… mě ty tabulky dříve děsily, protože jsem si už párkrát vyzkoušela, jak se do nich se svým biorytmem a energií mé zahrady jednoduše nenapasuju. Pořád jsem podle nich něco musela. Jenže buď bylo jiné než ideální počasí, tabulka nezohledňovala mou podhorskou nadmořskou výšku, nebylo v ní to, co jsem chtěla pěstovat já a vůbec tam nebylo nic o mém bloumání a mém oblíbeném nicnedělání. A tak jsem frustrovaná opouštěla nenaplněnou tabulku s pocitem, že nejsem ta vzorná hospodyňka a zdatná zahradnice jako tvůrci tabulek, ale ta, co ve srovnání s druhými nic nedělá.

Pozoruju to na sociálních sítích často. Vím, že doba svádí k tomu mít vše maximálně pod kontrolou, ale když se mě pak patnáctá vystresovaná zahradnice ptá, jak to udělat, aby se den nafoukl a ona mohla sklidit vše, co pěstuje, jinak jí mrzí, že to na záhonech shnije – je mi z toho smutno. Prý, že já mám mnohem větší záhony než ona a nevypadám, že jsem nějak zvlášť sedřená.

Víte, ono je to tak, že v džungloidní zahradě je nejvyšším pravidlem co nejméně přírodě zasahovat do jejích procesů. Protože když slevíme z našich nároků, dovolíme přírodě uplatnit její mocnou a tvořivou sílu.

Možná si říkáte, že na to, abyste bloumali a nedělali nic, nemusíte mít zahradu a můžete se jít procházet do lesa. No, to máte skoro pravdu…

Proto jsou džungloidní zahrady kopií divokého lesa, jen jsme jako tvůrci při jejich zakládání sázeli rostliny jedlé a jinak pro nás prospěšné. Volili jsme rostliny, které nemusíme usměrňovat, abychom si nepřidělávali práci. Nevysadili jsme nic, co by nás v budoucnu nutilo vstát z lehátka a vzít do ruky nůžky nebo pilu.

Mé objevy na zahradě

Když jsem se pouštěla do pěstování zeleniny, byly to pro mne opravdu objevitelské časy. Ráda na ně vzpomínám a divím se, že se o ně lidstvo tak často připravuje sáhodlouhými zahradnickými konzílii v odborných skupinách na sociálních sítích. Říkám si, kolik toho mohli za tu dobu, co proseděli u klávesnic, udělat, vyzkoušet a objevit.

Pro mě bylo zásadním objevem, že nemusím záhon pracně vydolovávat z travního drnu rýčem. Že mi stačí nechat zelenou trávu na jedné velké hromadě a pod ní se s pomocí žížal, myšek a spousty dalších breberek vytvoří záhon sám a ještě se vyhnojí zetlelou trávou zespodu kupy. Bylo to vidět na odstínu zeminy, která byla výrazně tmavší než jinde.

Měla jsem radost jako malá holčička a už nikdy jsem nedělala záhony jinak. Tenhle tip na získávání čistého záhonu na zeleninu nebo trvalky je tím nejčastějším aha momentem z mých kurzů. Je vidět, že se pořád máme od přírody co učit. A i já jsem takhle přesně přišla k zelenině! Když jsem viděla, že mám v té mé lesní džungli čistý záhonek, vysela jsem hrášek, listovou petrželku a vysadila cibuli. Vysela lichořeřišnici a heřmánek se slunečnicí a ostropestřec s brutnákem. Moje první zeleninová zahrádka byla na světě.

Plná nadšení jsem téměř bez práce začala rozšiřovat své latifundie a pěstovat všechno možné. Zkoušela jsem, kdy co vyset, kde se čemu bude dařit a jak o to pečovat. Co jsem se však nikde nedočetla bylo, jak to všechno množství výdobytků zpracovat.

A tak jsem po víkendu stráveném na zahradě přijela domů pozdě v neděli obtěžkaná koši všemožného ovoce a zeleniny zaskočená tím, kdy a jak to všechno zpracuji.

Sama sobě jsem se musela smát. Šťastná a nešťastná zároveň, protože na druhý den jsem už měla v plánu úplně něco jiného než zavářet řepu, ukládat mrkev do písku nebo vylupovat fazole. 🤪

Jak z toho ven?

Dnes už pěstuji s vidinou, jak to dávám na talíř. Díky tomu se i vytříbil seznam volby osiva a sadby záhonů. Pěstuji jen to, co mám opravdu ráda, milují moje děti a vím, jak to zpracovat.

💡 Na začátku zimy, kdy ještě nezamrzla zem, můžete vysadit česnek, vytahat si zásobičku mrkve, červené řepy a čerstvého pórku.

🧄 Česnek

Česnek vysazuju dvakrát do roka. Pro sklizeň v květnu ho vysadím teď na začátku zimy. Takhle pozdě ho vysazuji proto, abych zamezila přenosu nemoci z půdy na česnek a na to stačí pár dní teplota pod 6 °C. Vysadím ho do druhé trati – tím se myslí do půdy, která byla hnojená už před jinou plodinou na stejném záhonu. Stroužky sázím 10–15 cm od sebe a teď v zimě o něco hlouběji, asi 7 cm, než když ho sázím potom na jaře. Kupodivu se mému česneku nejlépe daří mezi jahodami. Jednou jsem ho tam sadila, protože jsem pro něj neměla připravený na podzim záhon, zato jsem měla nově založený a osázený záhon jahod, které byly pěkně zamulčované na zimu slámou. Bála jsem se, že ve vlhku mulče se česneku nebude líbit, ale opak byl pravdou a nádherně mezi nimi vyrostl bez pletí a zalévání. A navíc jsem tak krásně mezi jahodami využila místo. Takže, chcete-li česnek na letní část roku, tak ho vysaďte právě teď. Kupte si různé odrůdy a vyzkoušejte, která bude pro vás ta pravá. Já třeba mám ráda ozimou odrůdu nepaličáků Anton a Záhorský II a z paličáků Vekan a Bjetin.

Paličák je česnek, jehož květenství vytváří pacibulky, má tedy „palici“ na tuhém stonku. Tyhle květy se odlamují, aby se nevysilovala cibule se stroužky česneku v zemi. Já to dělám tak, že asi dvěma česnekům paličákům na záhonku květy nechám a když se zakroucené stvoly napřímí, vím, že je zralý ke sklizni. Z otrhaných květenství vyrobím česnekovou pastu tak, že je umixuji a smíchám se solí. Zbylé stvoly mohu nakrájet na 5cm kousky, 2 min blanžírovat v horké vodě a použít je jako netradiční přílohu. Mají skvělou jemňounkou chuť po česneku. Takto nachystané si je mohu zamrazit i na později.

Nepaličák je česnek, který do květu nejde. V obchodě je rozeznáte právě podle zbylého stvolu. Paličák ho má tuhý mezi stroužky a nepaličák je u vršku měkký podobně jako cibule bez středového stvolu.

🥕 Mrkev

Část mrkve mám vyrytou a uskladněnou v nádobě s vlhčím pískem ve tmě a v chladnější místnosti, kde mi zůstane dlouho čerstvá, stejně jako petržel, celer a červená řepa. Asi třetinu úrody této zeleniny mám však ještě na záhonech, kam si kořenovou zeleninu chodím průběžně vyrýt, když není půda zamrzlá. Když se chystají větší mrazy lehce ji zamulčuji slámou nebo ji přikryju bílou netkanou textílií. Když zase půda rozmrzne, pokračuji v jejím postupném sklízení. Vždy po menším množství, abychom kořenovou zeleninu stíhali sníst čerstvou.

MŮJ TIP: Pastiňák tento způsob zvládá lépe než klasická kořenová petržel. Když vám hryzec začne sklízet úrodu, je lepší mu ji sebrat a dát do písku a do sklepa. 🙂

Pórek

Pórek mám z části namražený a asi polovina úrody pórku zůstává opět na záhonu. Je přikrytá peřinou ze slámy a chodím si na něj, když právě nemrzne, podobně jako mrkev. Pro tento způsob sklízení volíme zimní odrůdy pórku. Například Freezo, Winner, D´Elbeuf, Carentan, Titus a Tango.

Kapusta

Na záhonech mám pod sněhem i kadeřavou kapustu dokud ji postupně nesníme v polévce nebo v karbanátkách.

💡 Díky tomu, že část vypěstované zeleniny nechávám na záhonech, nepotřebuji mít tak velký sklep a veškerou úrodu sklízet najednou. Mohu ji sklízet postupně a postupně ji zpracovávat stále čerstvou.

Kontrola stromů

Teď ještě obcházím stromy. Nakouknu u těch mladých, co mají ještě individuální ochranu, jestli je někde neškrtí a tam, kde jste měli hodně suchý podzim je teď nejlepší čas mladé stromy a keře pořádně zalít. Stává se, že dřeviny přes zimu zajdou. Ale ne mrazem, jak se často mylně domníváme, ale suchem, když je zima bez sněhu a jsou několikatýdenní holomrazy.

Zazimování růží

Růžím uděláme dobře nasypáním hromádky kompostu, asi tak dvě lopaty a uděláním “stanu” ze smrkových větví nad kořenovým balem. Některé odolné a starší růže by to ani nepotřebovaly, ale kompost prospěje rozhodně všem.

Kompost

Ptali jste se mě, zda můžete zakládat kompost ještě teď. No právě teď! Koukněte všude kolem, i příroda má právě teď založeno na kompost. Spadalo listí, uschl porost trvalek, je vlhko. Zkrátka teď je nejvíce materiálu na jeho založení. Ono to vypadá, že se přes zimu nebude nic dít, ale pokud nejsou dlouhodobě velké mrazy, v přírodě život neutichne. A ty hromady organického materiálu se v jarním teple najednou rozloží a jsou nachystané svými zetlelými těly vyživit nově klíčící rostliny.

Vše o zdravé půdě, tomu největšímu pokladu na zahradě, najdete v záznamu z webináře: O půdě.

Dešťová voda

Teď před mrazy je nejvyšší čas na vylití a vypuštění dešťové vody ze všech nadzemních nádob, které by led mohl poškodit. Hezky je vyčistěte a otočte dnem vzhůru, ať jste na jaro připravení.

Baterie z akunářadí

Všechny akumašinky očistím a baterie odnesu do nevymrzající místnosti, kde je v průběhu zimy udržuji živé, tedy nabité. Stejně tak jsem zazimovala baterii od solárního panelu, protože mi bydlík v zimě vymrzá, a to by baterii opravdu nesvědčilo. Baterie z bydlíku mi v zimě doma skvěle slouží jako součást záložního zdroje u krbových kamen s výměníkem a v případě výpadku proudu pohání oběhové čerpadlo.

Nářadí

Očistím a přetřu jemně naolejovaným hadříkem kovové části nářadí. Především nůžky, čepele pil a kos a také všechny visací zámky. Sice mám nářadí uskladněné v suché kůlně, ale i tak se stalo, že vše kovové bylo na jaře rezavé jak liška.

Okapy

Naposledy mrkněte do okapů, jestli v nich něco nezůstalo. Chuchvalec listí nebo něco jiného. Jednou mi okap ucpalo mrtvé tělíčko ptáčka spolu se spadaným listím. Ale od doby, kdy mám přes žlaby síťky, aby do nich nemohlo napadat listí, mám o starost méně. Ale stejně mrknu… ze zvyku. Protože pokud se vám ucpe svod, cáká vám pak voda po stěně domu, po fasádě. V horším případě vám pak zamrzne voda ve žlabu, led se dostane pod tašky nebo šablony střešní krytiny a při oblevě začne zatékat do domu.

🌱 Jak zazimovat záhony? Mají zůstat holé, nebo je lepší je přikrýt?

Rozhlížím se po zahradě. Na záhonech se zelená vrstvička polehlého zeleného hnojení, které zkosil první mrazík. Žádný kousek džungloidního záhonu by neměl zůstat holý. Buď je na něm ještě zelenina nebo je zamulčovaný nebo je osetý zeleným hnojením. Nejlépe se mi osvědčil polníček a svazenka vratičolistá. Nežerou je moji slimáci. Použila jsem také hořčici a řepku, ale tu vzali útokem. Letos zkouším nově vikev. Ostatní záhony přikrývám vrstvou slámy a většinou jeden záhon zůstává s vrstvou čerstvě navezeného kompostu. Tam nechávám případná semínka plevele vzejít, abych ho na jaře mohla vyplet a byl od něj klid.

💡 Příroda nenechává nikdy a nikde obnaženou půdu. I když se to nezdá, tak i v zimě je schopen plevel růst – například ptačinec žabinec i vykvést. Příroda tak chrání půdu před erozí a vyplavováním živin. Pečuje o ni porostem (proto sejeme zelené hnojení) nebo spadaným listím (proto mulčujeme slámou nebo listím). Pod vrstvou mulče lépe přezimují i drobní živočichové, bakterie, brouci a žížaly.

Nať mrkve také polehla, ale zatím září svou zelení do světa stejně jako pórek. Na každé jabloni jsem nechala nějaká ta jablíčka a ta teď svou červení zdobí zahradu. Z mišpulek trhaných čerstvě ze stromu vyjídám slaďounkou přesnídávku a užívám si tu nádheru při pohledu na hladinu malinkého jezírka, kterou zdobí po obvodu filigránská ledová krajka. Ještě obejdu plot, zda všude pevně stojí, zda pletivo někde nenazdvihla liška jako minulý rok a jestli někde do něj nespadla větev z okolních vzrostlých stromů. To je pro mě teď nejdůležitější… aby se do zahrady přes zimu nedostala lesní zvěř.

Zamykám bránu a pomalým krokem scházím cestou do údolí do vsi. Zahrada mne vůbec nepotřebuje. Vše je řízeno vyšším plánem, disponujíc obrovskou silou. Zdaleka netuším, co všechno se právě teď na zahradě děje a nevadí mi to. Jsem vděčná, že mohu být toho všeho vzácného součástí a občas při svých pozorováních nahlédnout za oponu.

🌿 Džungloidní úkol pro vás

Obejděte svou zahradu a pokud jste na něco z prací kolem zazimování zahrady zapomněli, máte nejvyšší čas to napravit. Pro přehlednost vám níže přidávám seznam činností, co dělám já. Vy si ho můžete už jen případně doplnit a odškrtat.

• Mám sklizeno vše, co nemůže zamrznout nebo budu v následujících týdnech potřebovat.
• Mám zkontrolované a případně zalité stromy.
• Mám zazimované růže.
• Mám přeházený nebo nově založený kompost.
• Mám vypuštěné nádoby na dešťovou vodu a kohouty otovřené.
• Mám uklizené baterie z akunářadí a od solárního panelu.
• Mám očištěné a naolejované nářadí.
• Mám zkontrolované okapy.
• Mám zazimované záhony.

Budu ráda za vaši zpětnou vazbu, co si dnes z článku odnášíte. A jestli máte nějaké příhody s paní Zimou vy, podělte se taky.

S láskou 💚