A je to tady. Červen. Podle indiánů nastal měsíc růží. Vždycky jsem si představovala anglickou zahradu plnou rozkvetlých růží a v ní Vinetua, což je pěkná hloupost, ale někdy to s těmi představami takhle můžeme mít. Jako třeba rčení: “To bylo za krále klacka,” jsem si představovala, že to bylo tak dávno, že to se lidi ještě mlátili po hlavě klackem. Ale stačí to napsat správně, ne foneticky a správný význam je na světě. “To bylo za krále Kladska.” Rozkvetlý měsíc nazvali indiáni určitě podle těch divokých původních růží, kterých mají mnoho druhů, podobně jako u nás. My jich máme na našem území celkem 14.
Stejně jako s jinými původními druhy rostlin, ani s původními druhy růží do našich zahrad nešetříme. Nejen proto, že jsou přínosem pro náš hmyzí svět, ale také proto, že mnoho z našich původních růží je na vyhynutí. Znáte je? Patří sem:
Tak kdybyste měli chuť podpořit rozmanitost své zahrady o další původní keře, můžete sáhnout po některé z původních růží. Mnohé jsou chráněné a růži rolní na našem území už ani nepotkáte. Nastudujte si, jaké podmínky která růže požaduje, protože i růže jsou keře skoro do všech podmínek. Pro kyselou půdu, pro vápenitou, na plné slunce až sucho, ale i do polostínu, a tak si najdete pro svou zahradu každý tu svou. Můžete podpořit jejich záchranu a navrácení zpátky do naší krajiny.
Na svém seznamu pro svou zahradu mám růži šípkovou (ta už tu roste), plstnatou, bedrníkolistou (ta už tu roste), májovou a keltskou, pro kterou chystám vyhřáté místo nad pískovcovou zídkou.
Růže je naší velmi starou kulturní rostlinou. Její zjednodušené zpodobnění se často používalo v heraldice, pro křesťany je symbolem Panny Marie a vlastně se s ní jako symbolem potkáváme na každém kroku. Královnou květin ji nazvala už starořecká básnířka Sapfó, která na ostrově Lesbos vedla dívčí internátní školu v 7. stol. př. n. l.
Růže dělíme na dvě skupiny, a to:
Pokud jste propadli růžím, tak to se nikdy nedočkáte konce, protože pěstitelé neustále šlechtí nové a nové kultivary. Možná podobně jako já i vy hned zvažujete, když vidíte někde nějakou fotografii růže, jestli by nemohla bydlet u vás na zahradě, ale je tu jedno velké ale!!! Nevybírejte růži jen podle barvy květu, ale také podle toho, co vám do zahrady přinese:
Při navrhování zahrady začněte volbou habitu, protože tím je definované místo, a teprve pak zohledněte všechna další, výše zmíněná kritéria. Podle růstu růže dělíme na:
Pro mě je velmi důležitým kritériem, zda kvetou opakovaně, protože ty opakovaně kvetoucí kvetou od června do října. Vybírám také ty, které jsou odolné padlí a vyhovuje jim studenější klima mé zahrady. Určitě mě zajímá, zda voní. Většina mých růží voní tak krásně, že mám chuť se do jejich vůně obléknout, když jdu kolem. Vysazuji je tedy k průchodům, k posezením a pro kolemjdoucí na plot k cestě.
Protože je růže keřem, můžeme je přesazovat až v čase vegetačního klidu. Moc jim sluší, když je kombinujeme s trvalkami, protože se ten jejich dřevito-trnitý výraz zjemní.
K růžím jsem si hledala vztah, protože jsem je z dětství znala jen z těch čistě vypiglovaných hliněných záhonů, kde chudáci osamoceně trčely schované za žluto-červeně natřeným zábradlím podél chodníků socialistické architektury. 😊
Teď jich mám v zahradě tolik, že je ani nespočítám. Pro svou potřebu si můžete růže lehce namnožit řízkováním a teď v červnu po prvním kvetení začíná pro řízkování ten nejlepší čas.
Natočila jsem pro vás 3minutový návod na to, jak množím růže já. Postup jsem vyzkoušela už víc než 20x a vždy se mi nová růže chytla. Záleží ale samozřejmě na vaší péči o zálivku a pozornost, kterou růžovému miminku dáte.
Co budete potřebovat na množení růží?
Pojďte se mnou krok po kroku ve videu:
Odpočinek v záplavě voňavých růží si můžete dopřávat denně ve svém zahradním pokojíčku. Stačí vybrat druhy a kultivary, které se vám podle vašich kritérií do zahradního pokojíčku hodí. Jak takový pokojíček navrhnout a osázet zjistíte v mém online minikurzu Navrhujeme zahradní pokojíčky.
A nezapomeňte mi do komentáře napsat, jak to máte s růžemi vy.
Těším se na vaše zprávy.
Dobry den, snazim se o prirodni zahradu v miste, kde nebydlim trvale a mela bych dotaz : v jednom Vasem prispevku jsem videla i ruzi sivou – kam ji nejlepe umistit, kde Vam prosperuje?
Dale planuji vysadit i ruzi keltskou(puvodni) a bedrnikolistou – jake misto byste volila, prosim, pro tyhle typy? Zahrada disponuje misty se stinem(vlhko), polostinem i sluncem, ale je tam vsude vlhky vzduch…
Mimochodem – mam Vasi knihu a je nadherna!
Dobrý den, Heleno, růže sivá miluje slunné místo, stejně jako většina růží. Růže keltská a bedrníkolistá navíc potřebují sušší a výhřevné místo. Vlhký vzduch jim vadit nebude, ale přemokření by nemusely dobře snášet. Já si vždycky představuji místo, kde bych ji tak potkala v přírodě, a pak jim co nejpodobnější místo nabídnu u sebe na zahradě. Vyzkoušejte a pozorujte. Keltská je nizoučká, ale má dlouhé až 3 metrové šlahouny. Tak bych ji dala někde nad kamennou zídku, aby vám nezarůstala do trávy. Ale posečení ji nevadí, zase obroste. Bedrníkolistá dělá krásný keřík. A sivá je jako běžná růže, jen je zajímavěji zbarvená.
Tak ať se vám daří a moc děkuji, těší mě, že se vám kniha líbí a doufám, že je vám dobrou pomocnicí na vaší zahradě. S láskou Radka