„Jáák jako sedět v zahradě?! Tam se nesedí, tam se maká!“ je nejčastější odpověď na otázku: „Kolik máte v zahradě různých posezení.“ Vyrazilo mi to dech. Aha, takhle to někteří mají? Myslela jsem si, že je to odpověď vrstevníků mých rodičů, kteří jako mladí museli na záhumenku makat, nemohli si dělat, co chtěli, ale museli dřít na hospodářství po boku svých rodičů, i když je zajímalo něco docela jiného.
Dřina – to nejčastěji skloňované slovo ve spojení se zahradou i mezi mladými.
Na své zahradě, co má něco přes hektar, se nedřu. Jednak proto, že nechci a jednak, že nemusím. Chci mít zahradu pro odpočinek, pro život, pro snění, pro pozorování a objevování, pro čas, kdy můžu žasnout nad tou dokonalostí a krásou. A jasně, aby tam něco takového bylo pracuju na tom, ale ne v módu “jdu dřít”, ale v módu “jdu si to užít”.
Abych si práci na zahradě mohla užívat, dělám jen takovou, která mě baví a vím o ní, že ji nedělám zbytečně. Proto než začnu něco dělat, o svém prvotním nápadu hodně přemýšlím.
V první řadě jde o to si uvědomit, že zahrada je místem pro relax, pro odpočinek a nabrání sil. Tohle si dejte na první místo. Jasně, máte seznam prvků jako je jezírko, autostání, skleník, kompost a mnoho dalších, které potřebujete na zahradu umístit a rostlin, které si na zahradě přejete mít, to vás naučím v dvouměsíčním online kurzu, ale hlavně tvoříte zelené místo, které o vás bude pečovat.
Projděte se zahradou a porozhlédněte se po tom, co všechno stojí v zahradě za podívání.
Jsou to:
Co všechno zajímavého je na vaší zahradě k vidění? Co byste chtěli svým přátelům ukázat? Své poznatky si napište do svého zahradního sešitu, který už určitě máte založený z e-mailového seriálu 7 kroků k útulné zahradě.
Když máte vytipovaná tato místa, popřemýšlejte, který typ sezení nebo ležení by se na dané místo hodil.
Vím, nebývá to u nás v zahradách zvykem. Ale když si do zahrady přinesete mobiliář, celá zahrada se jako mávnutím proutku promění. Zútulní se a stane se zabydlenou. V tu chvíli vám také začne dávat smysl rozpokojíčkovávat zahradu.
Na tomto místě používám příměr s tělocvičnou. Běžně zahrady řešíme jak velkou tělocvičnu a po jejím obvodu začneme rozmisťovat prvky. Skleník, kompost, pískoviště a bojíme se vyrazit do prostoru. Takovou tělocvičnu přehlédneme na jeden pohled a nemáme důvod kamkoliv v chodit.
Ale podívejte se na zahradu jako na svůj byt. Máte ho rozdělený na jednotlivé místnosti podle jejich využití. Máte kuchyň, dětský pokoj, ložnici, koupelnu a další pokoje. V útulné zahradě pracujeme také s pokojíčky. A tak vzniká pokojíček letní obývák u terasy, zeleninové záhonky, u jezírka, pod třešní, s kompostem, vítací část…
Pokojíčky oddělujeme guildy a optickými předěly z rostlin nebo drobných staveb. Do každého pokojíčku umístíme některé z namyšlených posezení, které plní funkci:
Pokojíček si tak můžeme naplno užívat a dívat se na něj i z jiné perspektivy.
Útulná zahrada je zahrada plná průchodů, průhledů, zákoutí a smysluplně poskládaných pokojíčků propojených cestičkami a protkaných místy k posezení, poležení a zastavení. Pojďte se do nich se mnou pustit. V minikurzu Jak si navrhnout na zahradě pokojíčky vám prozradím, kudy do toho, jak se takový pokojíček navrhuje, včetně mého návrhu, který můžete do své zahrady použít.
Jak jste na tom vy? Chodíte na zahradu dřít, nebo si ji užíváte?