Jak vybrat dřeviny pro živý plot?

Není živý plot jako živý plot. V džungloidní zahradě pracuji přednostně s plotem volně rostoucím a pokud možno částečně jedlým pro mou rodinu a rozhodně jedlým pro živáčky. Volně rostoucí znamená, že ho nestříhám, nechávám růst jednotlivé keře do jejich finální podoby a velikosti. Maximálně je v prvních letech zkrátím, aby zahustily kousek nad zemí.

Hned na začátku musím mít jasno, jakou úlohu bude živý plot plnit. To, že odděluje náš pozemek od toho sousedního, má už ve svém názvu = plot. Takže co dalšího mě musí zajímat?

• Kde se nachází moje zahrada? Ve vilové čtvrti? V satelitu? Na vsi? Na samotě u lesa?
• Jakou má mít plot maximální výšku?
• Chci ho stříhat?
• Potřebuji aby byl neopadavý, tedy plnil své funkce i v zimě?
• Chci aby průběžně kvetl po celý rok?
• Ráda bych chtěla po celou sezónu něco ozobávat?
• Kolik na něj mám v zahradě prostoru od hranice pozemku?
• Bude ve stínu nebo na slunci?
• Bude ve vlhku nebo suchu?
• V jaké nadmořské výšce zahrada je?
• Potřebuji odstínit pohled z ulice?
• Nechci se dívat na nevzhledný sousedův kout zahrady?
• Sousedi mají po celý rok přehled, kdo k nám jde?
• Hodně nám ze severozápadu fouká?
• Nebo mám větší pozemek a kromě toho, že na zahradu stále fouká, potřebuji také vlastní zdroj dřeva na topení?

Na základě odpovědí mi z toho vyplyne seznam dřevin s ohledem na jejich požadavky na oslunění, půdní podmínky, jedlost a velikost.

Vybírám, zapisuji si a poznamenávám si vše důležité pomocí piktogramů:

Zkusím vám na jednoduchém příkladu ukázat návrh keřů.

Zadání: Chci se opticky oddělit od sousedovy zahrady v zahrádkářské kolonii, kde jsme velmi natěsno. Nepotřebuji hradbu, stejně se slyšíme… Ráda bych, aby plot kvetl a byl částečně jedlý, jeho maximální výška bude 2 m.

Z jedlých keřů: Temnoplodec (Aronia melanocarpa), Josta (Ribes nidigrolaria), Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica), Višeň plstnatá (Prunus tomentosa), Růže dužnoplodá (Rosa villosa)

Stálozelené keře: Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), Mohonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium), Ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium ´Green Diamond´)

Z kvetoucích keřů: Komule davidova (Buddleja davidii ´Nanho Purple´), Kdoulovec lahvicovitý (Chaenomeles speciosa ´Rubra´), Zlatice prostřední (Forsythia intermedia ´Week End´), Pustoryl věncový (Philadelphus hybrida ´Belle Etoile´), Šeřík malolistý (Syringa microphylla ´Superba´)

To jen něco málo na ukázku, avšak má to při hledání těch pravých dřevin některá úskalí .

Například: Zimolez kamčatský potřebujeme hned dvakrát, a to různé odrůdy, aby dobře plodil. Už z kraje září shazuje listy….přeci jen je z té Kamčatky a je zvyklý na krátké léto 🙂 nedám si ho tedy do linie moje dveře – sousedovo okno.

Většina stálezelených dřevin je jedovatá, a tak musím dát pozor, abych nevysadila Bobkovišeň vedle jedlého Temnoplodce (Černé jeřabiny, Aronie), dozrávají ve stejnou dobu.

U kvetoucích keřů jsem vybrala ty kultivary, které dorůstají opravdu 2 m. Rozhodující je nejen rodové a druhové jméno, ale především pak kultivar = jméno v uvozovkách, které předurčuje vlastnosti keře (velikost, barvu a požadavky na stanoviště). Například běžně prodávané Komule jsou 3 – 4 m vysoké!!! V zahradnictví se nedám zviklat a pečlivě studuji vlastnosti nabízených kultivarů.

Ten samý seznam keřů znám i pod lidovými názvy: Motýlí keř, Kdoule, Zlatý déšť, Jasmín a Bez. Kdo se v tom pak má vyznat??? 😀 Proto mám připravené celé vědecké jméno v latině.

Vyhledávám si vhodné adepty a poznamenávám si pomocí piktogramů jejich velikost a nároky. Podle délky plotu přizpůsobím počty. Keře budu sázet maximálně 1-1,5m od sebe.

V tomto případě vysadím keře do vzdálenosti 1,5m od hranice pozemku.

Pokud budu vysazovat stříhaný plot, vysadím ho tak, aby mi od plánované zastřižené plochy plotu zbylo k hranici 60 cm na mé protažení s nůžkami. Na stříhaný plot volím vždy keře!! Proč?

Každá rostlina ví, jak má v dospělosti vypadat a udělá všechno proto, aby toho dostála.

Nakonec bych stejně vzala motorovou pilu. Habr je akceptovatelnou výjimkou, je to strom pomalu rostoucí a nižšího vzrůstu. Navíc si na zimu ponechává suché listy.

Vysadím-li si do stříhaného živého plotu smrk, buk nebo třešeň, pouštím se do boje, který nemohu vyhrát.

Níže na obrázcích můžete vidět příklady dobře a špatně zvolených druhů dřevin do plotu.

1. Dobře zvolené druhové složení plotu. Plot je dlouhověký a majitelé do něj vůbec nemusí zasahovat.

2. Zoufalý pokus vypořádat se s přerostlým živým plotem ze smrku.

3. Tady majitelé vysadili smrkový plot, ten střihem však neudrželi. Doplnili ho habrovým plotem, ale ani na jeho stříhání neměli čas. Tak to nakonec vyřešili provizorním plotem z pletiva a jejich zahrada bude brzy za hustým lesem.

Stromy vyšší jak 3 m sázím od hranice pozemku do vzdálenosti 3 m. Pro nižší dřeviny pak platí 1,5 m. Pokud keř, či strom přerůstá nad pozemek souseda, ten může tuto část ve vhodnou dobu a vhodným způsobem ošetřit. Při plánování výsadeb vždy přemýšlím, co tím způsobím nejen sobě, ale také svým sousedům. Spory pak upravuje Občanský zákoník paragraf 1017.

Původně dobře vypadající seznam dřevin do živého plotu se po podrobnějším prozkoumání ukázal zcela nevhodným!!!

Buď kvůli velikosti, různým požadavkům na stanoviště nebo nemilým vlastnostem, jako má třeba trnka, která si kolem sebe udělá trnkové houští na několika desítkách metrů čtverečních!

Vůbec to není věda a přesto je dobré toho hodně znát. především širší souvislosti a plot naplánovat dobře, aby na svém místě mohl růst po několik generací a bez našeho zásahu.

Všechno o volně rostoucím plotu a nejen o něm vás naučím v online kurzu DESIGN DŽUNGLOIDNÍ ZAHRADY