Máte nezkrotnou (džungloidní) zahradu?

Ještě jsme se nesetkali? Těší mě. Jmenuji se Radka Votavová a jsem Nezkrotná zahradnice. Designérka a návrhářka přírodních džungloidních zahrad. Mojí vášní je šířit myšlenku těchto nezkrotných zahrad a ukazovat druhým, jak jednoduché to je. Jsem průvodkyní každému, kdo si chce svou zahradu tvořit sám, ve svém rytmu, vrátit se k původnímu a jednoduchému. Ke kráse, k užitku a zdraví.

Nezkrotná džungloidní zahrada je zahrada podle vás

Co je vlastně nezkrotná zahrada? To je přírodní jedlá zahrada podle vás. Poprvé jsem takhle nazvala svou zahradu před více jak 10 lety, kdy se mě má kamarádka zeptala: „ A jak vlastně vypadá ta tvoje zahrada?“ Já si v tu chvíli představila, jak ji tam beru, ona se se mnou v bílé sportovní soupravě NIKE prodírá skoro dvoumetrovou trávou, já rozhrnuju kopřivy a ukazuju jí jahody, maliny a támhle rybíz a pojď, koukej, tenhle malinký proutek je zpravokeřenělá jabloň matčino, jakou měla moje babička…

Neměla jsem odvahu kamarádku na svou zahradu vzít. Věděla jsem, že by ji nepochopila. Byla na hony vzdálená představám o krásné vystajlované zahradě. Nebyla ani moderní ani anglická. Byla ponechána divočině a sem tam byla podle mě.

Příroda je moje učitelka

Okukovala jsem od divoké přírody, jak to dělá, a pak jsem to zkoušela sama. Sázela jsem především jedlé, pěstovala trvalky, abych se s nimi seznámila, a tvořila zahradu tak, aby mě vůbec nepotřebovala (protože jsem v ní nežila, ale dojížděla na ni).

Má zahrada je ve stráni, 500 m. n. m. Nedá se na ní používat nějaká mechanizace, není na ní přiveden elektrický proud, musím si poradit bez mašinek a nemá ani vodovod. A tak jsem se naučila pracovat s dešťovou vodou. Pozorováním jsem se to naučila od své zahrady. Má zahrada je uspořádaná tak, aby žádné zalévání nepotřebovala. Ano jímám dešťovou vodu, ale na podzim plné kontejnery stejně vypustím, protože dešťovou vodu využívám jen pro sebe. A zahrada? Ta se obejde bez zalévání.

Se základním zahradnickým náčiním jednou ženskou silou

Ve výsledku potřebuji jen základní zahradnické náčiní, kosu a kolečko. Toť vše a stačím na hektar zahrady sama jednou ženskou silou s občasnou pomocí rodiny a přátel.

Je to díky tomu, že mám v sobě nastavenou jistou míru džungle, nezkrotnosti stejně jakou má divoká příroda.

Míra džungle je u každého z nás jiná

Mohli bychom si každý na jakési pomyslné ose mezi tou betonovou džunglí a lesní džunglí od 0 – 10 uvědomit, kde se v hloubi srdce nacházíme my. Každý to máme v sobě jinak a všechno je správně. Zkuste si sami odpovědět, kde v hloubi duše na pomyslné stupnici jste.

Čím více chceme všechno kontrolovat a řídit, mít do pravých úhlů a přesných tvarů, tím více času, peněz a úsilí musíme vynaložit. Je to stejné jako u nás žen. Čím vzdálenější toužíme být své přirozené kráse, tím více času, peněz a úsilí nás to stojí. Se zahradou je to stejné. Jenže to neznamená, že bude zahrada divokým lesem.

Dokonce každá část zahrady může mít džungle jinou míru. U domu je zahrada upravenější se sečeným pobytovým trávníkem a vzadu v rohu můžeme nechávat divoký les, kde si tak rády hrají děti.

Pojďte, podíváme se na to trochu od lesa

Příroda neustále usiluje o rovnováhu. Rovnovážný stav je, když je vytvořeno prostředí pro rozmanité formy života. Od těch nejmenších třeba v půdě až po veliké savce, a právě takovým prostředím je les.

Les je prostředím pro všechny živáčky. V listnatém lese se tvoří veškerá úrodná půda a porost lesa chrání půdu před erozí.

Když někde zůstane holá zem, příroda okamžitě spustí záchrannou akci.

1. Z půdy vzklíčí semena, která tam čekala právě na tuto příležitost, další přilétnou s větrem.
2. Vyrostou jednoleté byliny, které poskytnou proti erozi první pomoc. Bývají to statné a odolné nenáročné rostliny, kterým říkáme plevele.
3. Mezi nimi zároveň rostou vytrvalé byliny, trávy a půdopokryvky.
4. Ptáci, hlodavci a další přinesou semena keřů a stromů.
5. Keře, které rostou rychleji poskytnou ochranu díky trnům a stínu rostoucím stromům.
6. Krátkověké stromy jako bříza, olše, vrba předeženou ty dlouhověké jako jsou duby, buky, habry, lípy a další. Vzniká les.
7. Sluncomilné keře ustoupí stínomilným. Krátkověké stromy za čas padnou a stanou se potravou pro dlouhověké velikány. Na mýtinách se opět rozrostou sluncomilné trvalky a keře a vše začíná na novo.
8. Vše prorostou liány a je tu les. Les ve všech patrech.

Tato neustálá proměna, vývoj ve složení společenstev v ekosystému se nazývá sukcese.

Princip sukcese = princip lesa

Sukcese. Právě na tomto principu „lesa“ zakládáme zahrady.

Neznamená to, že máme všude na zahradě les a klestíme si cestu mačetou. Znamená to, že jsme pochopili, jak příroda funguje, využíváme tuto mocnou sílu, přestáváme s ní bojovat a naopak ji využíváme ku vzájemnému prospěchu.

Je jen na nás, z jakých rostlin si takový les vysázíme. V přírodních, permakulturních zahradách vysazujeme přednostně rostliny jedlé, sázíme jedlý les. Více o jedlém lese píšu tady >>>

Jedlý les může být docela malinký, co se vejde do truhlíku. Ale může to být i trvalkový záhon nebo velký záhon s jedlými keři, bylinami pod ovocným stromem doplněný o půdopokryvné rostliny a popínavky.

Zahradu zakládáme tak, aby vše fungovalo téměř samo

Vše vymýšlíme a zakládáme tak, aby to fungovalo téměř samo, trvale udržitelně s naší minimální péčí.

Na takto permakulturně, trvale udržitelně založených zahradách je nám pomáháno tou největší silou, jakou se nám v žádném jiném podnikání nedostane. Silou přírody.

Jsem správci planety. Dostali jsme darem půdu, slunce, vzduch a vodu. Začali jsme však s dary kupčit a úplně jsme zapomněli, že naši planetu musíme příštím generacím předat stejnou nebo krásnější. A my, permakulturní zahradníci jsme jak vlci. Přinášíme do zahrad harmonii, rovnováhu, navracíme se k jednoduchému a divokému.

13 zažitých postupů a 13 kouzelných proměn

Stáhněte si zdarma můj e-book 13 džungloidních kouzel a přečtěte si, jak jednoduše můžete zahradTVOŘIT místo zahradNIČIT.

S láskou